Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
: Významní pedagogové pohřbení na Malostranském hřbitově
Fuksová, Kateřina ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šustová, Magdaléna (oponent)
Významní pedagogové pohřbení na Malostranském hřbitově Bakalářská práce Abstrakt Bakalářská práce se zabývá tématem významných pedagogů pohřbených na Malostranském hřbitově. Časově se práce zaměřuje na léta 1786 - 1884, tedy dobu, kdy byl Malostranský hřbitov oficiálním pohřebním místem pro Hradčany, Malou Stranu a Smíchov. Akcent je kladen na Malostranský hřbitov v kulturně historickém kontextu. Výstupem práce jsou životopisy jednotlivých pedagogů a popisy jejich hrobů z kunsthistorického hlediska. Autorka si v práci klade za cíl detailně zmapovat tuto problematiku za použití odborné literatury a archivních pramenů. V práci jsou použity přístupy kulturní geografie, historické demografie, genealogie, kulturní historie, dějin umění a etnologie. Práce je mezioborová a kromě zmíněných oborů může být přínosem pro dějiny pedagogiky a dějiny Univerzity Karlovy. Klíčová slova Malostranský hřbitov, pedagog, funerální památka, dějiny pedagogiky, dějiny Karlovy univerzity
Institucionalizace oboru stranických dějin a dějin dělnického hnutí na Filosofické fakultě UK. v letech 1953-1970
Calta, Jan ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Sommer, Vítězslav (oponent)
(česky) Práce se zabývá tématem utváření stranické historiografie v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Zkoumá tuto problematiku ve dvou rovinách. První rovinou je institucionalizace stranické historiografie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zmapován je vznik, vývoj a zánik katedry dějin KSČ (dějin dělnického hnutí) se zaměřením na klíčové mezníky v letech 1953 (založení katedry), 1958 (restrikce pedagogického stavu), 1964 (reorganizace, sloučení a vznik katedry dějin dělnického hnutí) a 1970 (zrušení katedry). Dále je věnována pozornost personálnímu obsazení a snaze vytvořit typologický profil členů katedry, kteří patřili k nastupující generaci stranických historiků. Druhou rovinou bádání je podíl stranických historiků z katedry dějin KSČ (dějin dělnického hnutí) na utváření a formulaci nových historických narativů, které poskytovaly legitimizační rámec komunistickému projektu přeměny společnosti. Zkoumány jsou možnosti a meze stranické historiografie v dobovém politickém a sociálním kontextu a také možnosti jejího metodologického uchopení. Vývoj stranické historiografie je členěn do třech fází - fáze stalinského diskurzu, fáze poststalinského diskurzu a fáze reformního diskurzu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.